Výpravná kniha Kate Listerové zachycuje historii odvěkého řemesla očima sexuálních pracovnic: od středověkých ulic po salony Divokého západu, od nevěstinců po zámecké komnaty. Autorčin široký záběr poskytuje kontext pro současné debaty o sexuální emancipaci a o postavení žen ve společnosti.

Pestrá plejáda historických postav „děvek“, „kurev“ a společnic dokládá, že sama historie bádání o sexu je historií předsudků a že dějiny prostituce jsou především dějinami restrikcí, zákazů, které nikdy nefungovaly, a proměnlivých přístupů. Elizabeth Moryngová, jež uspokojovala ve středověkém Londýně duchovní, skončila jako prostopášnice ve vězení. Gejši a herečky divadla kabuki, které za japonského období Edo poskytovaly sexuální služby svým mecenášům, jsou kladnými postavami, na rozdíl od mužů prodávajících sex v Anglii za regentského období. Jejich příběhy ožívají díky vtipnému podání autorky i peprnému obrazovému materiálu, který čítá na 500 fotografií či ilustrací.

Dřív než byl stvořen marvelovský vesmír, dřív než nad Gothamem přeletěl netopýří muž, zrodil se ve viktoriánské Anglii největší superhrdina všech dob – Sherlock Holmes. Poprvé se objevil v románu Studie v šarlatové před 140 lety, jeho hvězda však nepřestává zářit. Geniální mozek, výstřední povaha i náchylnost k drogám fascinují generace čtenářů i tvůrců. Teprve však v této komiksové knize máme možnost vstoupit přímo do detektivovy hlavy, do Sherlockova legendárního „paláce myšlenek“.

Londýn sužují záhadná zmizení a stopou se zdá být vstupenka na kouzelnické představení. Každá strana komiksu slibuje nejen potěšení z překvapivých a detailních ilustrací, ale hlavně další krok k vyřešení zločinu. Pátrání se totiž odvíjí přímo před našima očima jako červená niť, kterou můžeme při listování opakovaně hledat a sledovat.

Výtvarné umění je plné zákulisních bojů. Tvůrce se neproslaví jen díky svému talentu, fantazii, zvládnutému řemeslu nebo vizi. Kromě toho musí být šikovným obchodníkem či ještě lépe – reklamním agentem sebe sama. Musí znát „ty správné lidi“. Jan H. Vitvar se pouští na dobrodružnou výpravu do míst, kam oko návštěvníka galerie nedohlédne, a přináší čtenářům svědectví o skutečné podobě uměleckého provozu.

Jak se stal z někdejšího rebela české kultury Milana Knížáka umělecký diktátor? Proč se Cena Jindřicha Chalupeckého, která má podporovat začínající tvůrce, vyvinula v elitářský podnik? Kdo se dnes může dostat na uměleckou vysokou školu a co všechno musí udělat pro to, aby ji absolvoval? Kteří galeristé umělce podporují a kteří naopak zneužívají? A platí v umění, že peníze nesmrdí?

„Pořiďte si dítě, to pomůže!“
„Rozhodně mu nesmíš psát první!“
„Cože? On je ve znamení Raka?! Tak to vám nebude klapat.“
„Jo, holčičko, pro vztah musíš něco vytrpět…“

Kdo ještě nedostal zaručeně osvědčenou radu do vztahu, ať se přihlásí. A podrží ruku nahoře, pokud se jí nenechal zviklat. Přece musí existovat návod nebo vysvětlení, proč ten či onen vztah nevydržel nebo leckdy ani nezačal. Občas nám to připadá směšné, ale není snad nikdo, komu by na harmonických partnerských vztazích nezáleželo. V období singlovství i během vztahu snadno podléháme mýtům a pohádkám, které nám okolí podává jako obecný fakt. Jaké mýty jsou ty nejčastější a do jaké míry bychom jim měli naslouchat, objasňuje autor odborně, ale s nadhledem.