Olga Černá svůj nový příběh, určený čtenářům od devíti let, vypráví formou dopisů, které si Klárka s dědečkem píšou. Se sympatickou lehkostí a nadhledem popisuje autorka v tomto „prvním epistolárním románu pro  děti“ rozmanitosti lidských povah, příběhy i úskalí dnešního městského života a všemožné peripetie, které Klárka prožívá. Od pobytu u svébytné hospodské, v jejíž hospodě doprovází štamgasty na klavír, přes náročnou disciplínu u učitelky tělocviku, bioživot s babičkou-aktivistkou, pobyt u dvou přítelkyň, které spolu žijí a hospodaří na venkově, nebo Klárčin útěk po krátkou, nicméně andělskou bezdomoveckou anabázi na hřbitově. Knížka je napsána úsporně, s citem pro dětského čtenáře a jemným smyslem pro humor, který pobaví i rodiče.