Výpravná kniha Kate Listerové zachycuje historii odvěkého řemesla očima sexuálních pracovnic: od středověkých ulic po salony Divokého západu, od nevěstinců po zámecké komnaty. Autorčin široký záběr poskytuje kontext pro současné debaty o sexuální emancipaci a o postavení žen ve společnosti.

Pestrá plejáda historických postav „děvek“, „kurev“ a společnic dokládá, že sama historie bádání o sexu je historií předsudků a že dějiny prostituce jsou především dějinami restrikcí, zákazů, které nikdy nefungovaly, a proměnlivých přístupů. Elizabeth Moryngová, jež uspokojovala ve středověkém Londýně duchovní, skončila jako prostopášnice ve vězení. Gejši a herečky divadla kabuki, které za japonského období Edo poskytovaly sexuální služby svým mecenášům, jsou kladnými postavami, na rozdíl od mužů prodávajících sex v Anglii za regentského období. Jejich příběhy ožívají díky vtipnému podání autorky i peprnému obrazovému materiálu, který čítá na 500 fotografií či ilustrací.

„Jsem opravdu stejná jako matka?“

„Máš radši zvířata než lidi!“

„Nemít prachy? Vadí!“

„Ty jsi víc v práci než doma…“

Že důležité vztahy v našem životě nejsou jen ty partnerské či intimní, ukazuje nejnovější kniha psychoterapeuta Honzy Vojtka. Dívá se na vztahy z širší, pro někoho možná překvapivé perspektivy: navazujeme je totiž s živými bytostmi i neživými předměty. Dovedeme si vytvořit pouto s časem, s bohem, ale podobné vazby vytváříme také k penězům a s vervou kupíme majetek. Jak moc nás při vytváření jakýchkoli vztahů ovlivňují pouta v rámci rodiny? Proč je pro někoho práce nutné zlo a pro jiné druhý domov? Proč nás rozčilují zlozvyky některých kolegů? A můžeme vztahy nenavazovat?

Výtvarné umění je plné zákulisních bojů. Tvůrce se neproslaví jen díky svému talentu, fantazii, zvládnutému řemeslu nebo vizi. Kromě toho musí být šikovným obchodníkem či ještě lépe – reklamním agentem sebe sama. Musí znát „ty správné lidi“. Jan H. Vitvar se pouští na dobrodružnou výpravu do míst, kam oko návštěvníka galerie nedohlédne, a přináší čtenářům svědectví o skutečné podobě uměleckého provozu.

Jak se stal z někdejšího rebela české kultury Milana Knížáka umělecký diktátor? Proč se Cena Jindřicha Chalupeckého, která má podporovat začínající tvůrce, vyvinula v elitářský podnik? Kdo se dnes může dostat na uměleckou vysokou školu a co všechno musí udělat pro to, aby ji absolvoval? Kteří galeristé umělce podporují a kteří naopak zneužívají? A platí v umění, že peníze nesmrdí?

Tři nové příběhy zasadil Petr Šabach do města v americkém státě Massachusetts, které dobře zná, protože zde žije jeho syn a vnoučata. V atmosféře Halloweenu a Vánoc prožívá svá drobná dobrodružství dvojka sehraných kluků, vypravěč Damián a frajer Robinson, kteří stihnou pohřbít mravence i prožít první milostná vzplanutí. Zkušený autor bestsellerů Hovno hoří a Občanský průkaz nám tak připomíná, že svěží vnímání světa nemusí být přímo závislé na věku člověka. Klukovský pohled je možné si uchovat.